Soubor

Společnost Dr. Krásy

Společnost Dr. Krásy je nezávislý divadelní soubor založený na konci 20. století v Úpici režisérem Petrem Lantou. Z původního společenství mladých divadelníků se postupně vyvinula otevřená umělecká platforma, která již více než čtvrt století soustavně rozvíjí vlastní dramaturgickou i inscenační cestu. Po spolku Kašpar patří k nejdéle kontinuálně působícím souborům v Divadle v Celetné.

Společnost Dr. Krásy nevychází při své tvorbě z aktuálních divadelních trendů ani neusiluje o originalitu jako cíl sám osobě. Každá inscenace vzniká jako nové hledání divadelního jazyka odpovídajícího konkrétnímu textu, tématu či lidské zkušenosti. Neexistuje předem daná metoda ani rozpoznatelný styl, který by bylo možné opakovat. Divadlo je pro soubor především způsobem poznávání – místem, kde se obraz, slovo, hudba, pohyb, výtvarná kompozice i ticho spojují v jedinečný jevištní tvar.

Dlouhodobou dramaturgickou linii spojují otázky moci, svobody, viny, odpovědnosti, ztráty nevinnosti, oběti, víry i duchovního hledání člověka. Vedle literárních předloh je důležitým zdrojem inspirace filosofie, teologie i kulturní paměť. Dlouholetým dramaturgickým spolupracovníkem souboru je filosof a teolog Jindřich Veselý.
Společnost Dr. Krásy se soustavně věnuje autorům a dílům, která otevírají prostor pro existenciální a společenské otázky. Vedle Shakespeara, Goetha, Dostojevského či Camuse uvádí také Karola Wojtyłu, Ladislava Klímu nebo Františka Zavřela, často v českých či světových premiérách. Smyslem dramaturgie není objevovat neznámé texty za každou cenu, ale hledat díla, která dokážou skrze současnou interpretaci promlouvat k dnešnímu člověku.

Významným principem tvorby je setkávání různých zkušeností. Soubor dlouhodobě propojuje profesionální herce s amatéry, spolupracuje s lidmi různých generací, národností i s osobami se zdravotním handicapem. Nejde o doprovodný sociální rozměr tvorby, ale o přesvědčení, že autentické divadlo vzniká ze skutečného lidského setkání.

Po prvních úspěších na amatérských přehlídkách Šrámkův Písek a Jiráskův Hronov se soubor postupně vydal vlastní cestou mimo tradiční amatérské divadlo. Jeho inscenace získaly řadu ocenění, opakovaně reprezentovaly české divadlo na zahraničních festivalech a některé z nich významně zasáhly do domácí divadelní diskuse. Inscenace Hra o svaté Dorotě byla divadelní kritikou vnímána jako jeden z výrazných příspěvků k proměně českého divadla na počátku nového století. Soubor nikdy neusiloval o to, být součástí hlavního proudu; důsledně se snažil hledat vlastní cestu. Paradoxně právě tím dokázal některé jeho podoby spoluutvářet.

Za více než pětadvacet let existence vytvořila Společnost Dr. Krásy desítky inscenací, které spojuje odvaha hledat vždy nový způsob divadelního vyjádření. Každý projekt začíná nikoli otázkou, jak se divadlo dělá, ale jak může divadlo vzniknout právě zde a právě teď. Z této otevřenosti vyrůstá způsob práce, který nepovažuje nejistotu za překážku, ale za nezbytnou součást tvůrčího procesu. V této svobodě, ochotě zpochybňovat vlastní jistoty a objevovat dosud netušené možnosti divadla spočívá kontinuita souboru možná více než v jakémkoli jednotném stylu.

Společnost Dr. Krásy chápe divadlo jako prostor, kde se člověk může setkat s krásou i neklidem, s humorem i tragikou, s pochybností i nadějí. Krása zde neznamená líbivost ani dokonalost. Rodí se z poctivého hledání, z odvahy vstoupit do neznáma a z víry, že právě společná tvůrčí cesta může odhalit něco podstatného o člověku i o světě. Divák proto neodchází s hotovými odpověďmi, ale snovými otázkami – a snad i s novým pohledem na skutečnost.

http://www.drkrasa.org/index.php